Stát plánuje po roce 2050 postavit na hlavních trasách 540 kilometrů dálnic za 320 miliard korun v současných cenách. Počítá například s výstavbou 205 kilometrů dlouhého Středočeského okruhu kolem Prahy nebo dálnicí D20 mezi Plzní, Pískem a Jihlavou. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Plánované stavby mají podle něj zlepšit propojení krajských měst a odlehčit dopravě v Praze a Brně. Ministr také uvedl, že na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí.
Kromě Středočeského okruhu označovaného jako PHA I stát plánuje také 185 km dálnice D20. Stavět chce rovněž 65 kilometrů dlouhou dálnici D19 jako propojení D1 u Domašova a D46 u Prostějova. Dalších 85 kilometrů dálnice přibyde mezi Jihlavou a Chlumcem nad Cidlinou.
Plány na rozvoj dálniční a silniční sítě po roce 2050 podle Kupky ještě nemají přesné trasy, jde zatím o přibližné směřování nových komunikací. „Plánujeme také rozšiřovat kapacitu Pražského okruhu, zejména v místě křížení s dálnicí D5,“ řekl Kupka. Potřeba dalšího většího okruhu Prahy vyplynula z jednání s hlavním městem, dodal. Kromě toho stát uvažuje ještě o jednom vzdálenějším okruhu pod označením PHA II.
Podle plánů by mělo přibýt také 95 kilometrů vedlejších koridorů za předběžných 40 miliard korun. Mezi tyto projekty patří dálnice D52, která by propojila Holubice na D1 a Chrlice na D2. Další plány zahrnují silnice první třídy I/16 Mladá Boleslav – Martinovice – Jičín nebo I/81 mezi Hradcem Králové a Vamberkem.
Základní dálniční síť v ČR bude mít podle Kupky po dokončení v roce 2033 přibližně 2000 kilometrů. Podle webu České dálnice dosahovala délka dálniční sítě ke konci loňského prosince 1487 kilometrů.
„Zároveň v tom období do roku 2033 už budeme rozšiřovat stávající dálniční tahy, ať už jde o D1 v okolí Brna, ale také o Pražský okruh,“ řekl ČTK Kupka. Stát podle Kupky počítá také s rozšiřováním dálnice D10 mezi Mladou Boleslaví a Prahou, dálnicí D5 v úseku Loděnice – Zličín a dálnice D11.
Na české železnici by mělo do roku 2050 vzniknout až 767 km rychlotratí
Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní trati mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštích týdnech. Vyplývá to z vize pro rozvoj tuzemské dopravní infrastruktury, kterou Kupka představil novinářům. Vize počítá také s přestavbou železničních uzlů v Praze a v Brně.
„Celková délka plánovaných tratí je 767 kilometrů, z toho 484 kilometrů je již ve fázi projektu. Tyto vysokorychlostní tratě budou klíčové pro zajištění rychlé a efektivní dopravy mezi městy i sousedními zeměmi, což přispěje k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na evropském trhu, “ řekl Kupka. Na kolik by vybudování celé sítě rychlotratí mělo vyjít, neuvedl.
Stavba první rychlotrati by měla začít v příštích týdnech, a to mezi Brnem a Přerovem. Na trati se bude jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati. Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, bude ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení.
Pokročit by brzy měla také příprava vysokorychlostní tratě z Přerova do Ostravy, která je koncipována na rychlost více než 300 km/h. Správa železnic by v příštích týdnech měla obdržet stanovisko posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), následně chce začít s výkupem pozemků.
K dalším klíčovým tratím v rámci vysokorychlostních spojení pak patří spojení z Prahy do Drážďan, kde pokračují geologické průzkumy pro chystaný tunel pod Krušnými horami.
Dalším velkým projektem, který je součástí ministerstva dopravy, je přebudování železničních uzlů v Praze a v Brně. V hlavním městě by podle vize měly vzniknout dva samostatné tunely o délce přes deset kilometrů, které budou sloužit hlavně pro městské a příměstské vlaky. V centru metropole by přitom měly vzniknout čtyři nové stanice. Podle současných odhadů Správy železnic bude vybudování tunelů stát kolem 185 miliard korun.
Přestavba železničního uzlu v Brně by měla začít v roce 2028 a stát by podle odhadů měla 73 miliard korun. Přestavba zahrnuje plán například na přemístění hlavního nádraží a úpravu dalších částí uzlu. Cílem je hlavně navýšit kapacity brněnské železnice.
Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.
Zdroj: ČTK
|
