[quote]Podle upozornění Security Clubu dochází při výběrových řízeních v oblasti bezpečnostních služeb k nekalosoutěžním praktikám za účelem odstranění konkurence. V praxi se to projevuje tak, že bezpečnostní firmy nabízí své služby za ceny pod hranicí mzdových nákladů, načež na tyto podmínky přistupují i zadavatelé z oblasti státní správy, pro které je právě cena určujícím faktorem při postoupení zakázky třetí straně.[/quote]
V roce 2021 byla minimální odměna za práci v ČR navýšena na 15 200 Kč z 14 600 Kč za rok předchozí. Druhý stupeň zaručené mzdy určené mimo jiné pro fyzickou ostrahu objektů šel z 16 100 Kč na 16 800 Kč. Velký zásah tento nárůst představuje pro hospodaření firem, jejichž mzdové náklady představují většinovou část výdajové položky; řeč je například o úklidových a bezpečnostních službách. Nejmarkantnější je tento jev v zadávacích řízeních, kde je soutěž podmíněna nejnižší cenou.
„Problém nepředstavuje zvyšování minimální a zaručené mzdy, ale způsob, jak se s ním některé bezpečnostní agentury vyrovnávají. V praxi jsme velmi často svědky nabídky neúměrně nízkých cen při výběrových řízeních, které se pohybují hluboko pod hranicí nejen zaručené, ale i minimální mzdy. Je zajímavé, že na kritérium nejnižší ceny při vyhodnocení nabídek přistupují i orgány státní správy a samosprávy nebo státní podniky, které by si měly jako první uvědomit, že evidentně dochází k porušování českých i unijních právních předpisů. V poslední době například Městská část Praha 3 postoupila veřejnou zakázku na bezpečnostní služby s fyzickou ostrahu pro objekt DPS Krásova firmě SaS security service za cenu 88,8 Kč za hodinu služby. Ještě více zarážející je veřejná zakázka Úřadu práce ČR, který za ostrahu krajské pobočky v Ostravě zaplatí firmě ASF jobs s. r. o. hodinovou sazbu 67,50 Kč,“ říká Radek Zapletal ze Security Clubu.
„Predátorské“ ceny a novodobé otrokářství
Ten dále dodává, že dlouhodobé nabízení a prodej zboží či služeb za nepřiměřeně nízké ceny má za následek narušení hospodářské soutěže. Cílem takové praktiky, pokud je prováděna dlouhodobě, je odstranění konkurence a posílení pozice na trhu, která pak této firmě umožní vyrovnat si ztráty z této cenové politiky stanovením vlastních vyšších cen.
„Tento způsob zneužití „dominantního postavení“ skupiny specifických firem by měl být vykládán ve smyslu komunitární rozhodovací praxe, kdy účelem takového nedovoleného jednání dominantní firmy je odstranění konkurence, která není schopná takovému cenovému nátlaku po delší dobu čelit. Odstraněním takových konkurentů však dochází ke změně struktury trhu a k narušení hospodářské soutěže,“ říká Zapletal.
Podle Zapletala většina firem s nekalosoutěžními cenami ve veřejných zakázkách využívají státních příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a nahrazují tak vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru. „V Registru smluv lze dohledat konkrétní příklady veřejných zakázek, kdy sami zadavatelé ze státní správy a samosprávy přímo do zadávací dokumentace požadovali nejnižší cenu a současně poskytnutí náhradního plnění v určeném objemu, vzniká tedy druhá otázka, zda se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu unijních předpisů, kdy veřejný sektor poskytuje dotaci a zároveň tím deformuje trh, když díky této dotaci cíleně akceptuje podnákladovou cenu v případě, kdy zaměstnanci by stejně i bez dotace zaměstnání v dané oblasti měli“ upozorňuje Radek Zapletal.
