Domů Blog Strana 2

Sněmovna schválila novelu, která reaguje na nařízení EU o odlesňování

Sněmovna schválila novelu zákona o uvádění dřeva na trh, která reaguje na evropské nařízení o odlesňování. Jeho cílem je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů. Nařízení má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Sněmovna však při schvalování o půl roku odložila účinnost předlohy. Původně měla novela platit od letošního 1. července, nově má platit od 1. ledna příštího roku. Důvodem odkladu je, že Evropský parlament již loni schválil odklad použitelnosti tohoto nařízení o jeden rok na letošní 30. prosinec. Proto ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhl odklad účinnosti.

Novela také formálně upravuje vznik Národního lesnického institutu, který vznikl z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Národní lesnický institut dostal přidělené nové činnosti, které překračují rámec hospodářské úpravy lesů. Na starost bude mít například boj proti odlesňování. Bude správním úřadem s patřičnými pravomocemi, má mít na starosti odborné činnosti podle lesního zákona. Bude také sledovat a hodnotit stav lesů a zákon mu přidělí i odborné činnosti při dovozu dřeva. Vláda si od změny slibuje vybudování odborného zázemí a specializace ve vztahu k odlesňování při využití odbornosti a kontrolních mechanismu dosavadních úřadů.

Evropské nařízení, na které novela reaguje, již v minulosti kritizovali zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků. Ministr Výborný již dříve řekl, že z jeho pohledu jde o zbytečnou zátěž zemědělců a podnikatelů. Dnes ujistil, že česká vláda dělá vše pro to, aby vyjednala úplné zrušení tohoto nařízení. Ministerstvo zemědělství již dříve poukazovalo, že firmy k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, zažádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad.

Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Podniky budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojené s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.

Zdroj: ČTK

DPMB cestujícím se zrakovým a sluchovým znevýhodněním usnadní přepravu MHD

Dopravní podnik města Brna (DPMB) a Masarykova univerzita (MU) jako první v ČR zmapovali situace v městské hromadné dopravě, které jsou pro osoby se smyslovým postižením problematické. Díky společnému projektu vznikla databáze 178 podnětů. DPMB se v letošním roce zaměří na odstranění některých bariérových situací a v dalších letech bude pokračovat.

 „Všechny dopravní projekty a investice vždy realizujeme s ohledem na hendikepované cestující. Každá zdravotní překážka s sebou při cestování nese své specifické potřeby. Proto nás nadchlo spojení s týmem Masarykovy univerzity, který zmapoval problematické situace pro nevidomé a neslyšící cestující. Výsledkem je databáze 178 podnětů. Společně jsme vybrali dvanáct bariérových situací, které jsme schopni v letošním roce odstranit. Dalším se pak budeme věnovat v příštích letech. Zkušenosti chceme sdílet prostřednictvím Sdružení dopravních podniků s ostatními dopravci. To, co během uplynulého roku vzniklo, je unikátní a budeme rádi, když výsledek usnadní neslyšícím a nevidomým cestování nejen v Brně, ale i v jiných městech,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna a 1. místopředseda Sdružení dopravních podniků ČR.

„Databázi jsme vytvořili na základě rozhovorů s téměř čtyřicítkou osob se zrakovým a sluchovým znevýhodněním. Dalším zdrojem informací pak byly rozhovory se zástupci Dopravního podniku města Brna, a to jak s vedením a managementem podniku, tak s dvacítkou řidičů. Ze 178 podnětů jsme téměř 50 vyřadili pro jejich nerealizovatelnost. U zbylých jsme spolu s respondenty hledali možné varianty řešení,“ vysvětlil Robert Osman, sociální geograf Masarykovy univerzity v Brně a vedoucí projektu.

Bariérové situace pro cestující se zrakovým znevýhodněním

Jedním z největších obtíží pro cestující se zrakovým znevýhodněním je nepřístupnost informací. Ty jsou často dostupné ve vizuální podobě, ale nikoli v akustické. Příkladem můžou být zastávky, kde se vystupuje z tramvaje přímo do vozovky, což je potenciálně ohrožující. Problematické je také například velké množství typů tramvají, kdy je každá z nich kompozičně jinak uspořádaná a nevidomí mohou mít problém s nástupem i s nalezením sedadla. Dalším tématem jsou lavičky, které nemají nožičky. Bílou holí je před sebou neodhalí a mohou se o ně zranit.

Bariérové situace pro cestující se sluchovým znevýhodněním

Neslyšící postrádají vizuální informace o nebezpečích, jako jsou zvuky přijíždějících a odjíždějících vozů na zastávkách a ve větších dopravních uzlech. Pomohly by jim světelné pásy na zastávkách, jako je tomu na zastávce Západní brána. Mnozí z neslyšících mohou mít problémy se čtením psaného textu, proto by ocenili důležité informace v českém znakovém jazyce.

Z databáze podnětů vybral tým DPMB a MU 12 bariérových situací, které v letošním roce odstraní.

Změny, které bude DPMB realizovat v roce 2025

Výstup do vozovky – Na 15 zastávkách (30 nástupištích), kde cestující vystupují přímo do vozovky, přidá DPMB do hlášení ve vozech informaci, že cestující vstupují do vozovky, což pomůže zrakově znevýhodněným osobám zvýšit jejich bezpečnost. Jde například o zastávky Hybešova, Skácelova, Filkukova nebo Kořískova.

3D modely tramvají – DPMB ve spolupráci s MU nechá vytvořit zmenšené 3D modely základních typů tramvají, aby si nevidomí mohli „osahat“, který typ má jaké dveře, kde má umístěná sedadla, zda jsou u prvních dveří za řidičem schody či nikoli. Nevidomým to pomůže v plánování nástupu.

Zajištění asistence na přepážkách DPMB – na prodejních přepážkách je nyní vizuální vyvolávací lístkový systém, který je pro nevidomé nepřístupný. DPMB proto pořídí speciální reproduktor, který poskytne instrukce k zajištění asistence při nákupu jízdného.

Přístupnost informací na webových stránkách DPMB – některé informace na webu DPMB nejsou přístupné pro uživatele se zrakovým znevýhodněním. DPMB proto provede potřebné úpravy webu, aby byly pohodlně dostupné všem.

Objednávání služby Seniorbus – pro osoby se sluchovým znevýhodněním neexistuje možnost objednání služby Seniorbus, jelikož je vázáno na telefonický hovor s operátorem. DPMB proto najde způsob, jak by mohli jízdy objednávat textově – aplikací, zprávou nebo emailem.

Osvěta řidičů – DPMB bude řidiče vzdělávat na vybraná témata týkající se přepravy nevidomých a neslyšících. Nejčastěji potřebují víc času po nástupu na bezpečné usazení ve voze, více času na výstup, automatické odblokování a otevření dveří apod.

Osvěta cestujících se smyslovým znevýhodněním – o mnohých novinkách v MHD se nedozvědí nebo se k nim informace nedostane kompletní. DPMB proto naváže spolupráci s organizacemi sdružující osoby se smyslovým znevýhodněním a pravidelně s nimi bude pořádat besedy.

Osvěta ostatních cestujících – DPMB navrhne a provede osvětovou kampaň pro cestující o potřebách lidí se smyslovým znevýhodněním při přepravě MHD. Nejčastěji jde o uvolnění místa k sezení, informace o spoji, pomoc s otevřením dveří, orientací ve voze nebo v prostoru zastávky.

Komunikace s neslyšícími – pro zefektivnění předávání zásadních informací z MHD dopravní podnik otestuje překládání tiskových a jiných zpráv do českého znakového jazyka. Video pak bude dostupné na webu DPMB, případně sdíleno s organizacemi zaštiťujícími neslyšící.

Zajištění revize technologického postupu kontroly funkcí hlásiče čísla vozu – nevidomí jsou vybaveni tzv. přístrojem VPN, díky kterému jim tramvaj na zastávce zahlásí číslo linky. DPMB zajistí revizi postupu kontroly funkčnosti těchto zařízení.

Zajištění revize technologického postupu kontroly funkčnosti ozvučení elektronických panelů – nevidomí jsou vybaveni tzv. přístrojem VPN, díky kterému jim elektronický informační panel na zastávce oznámí příjezd nejbližších spojů. DPMB zajistí revizi postupu kontroly funkčnosti těchto zařízení.

Hlášení služební jízdy – nevidomí nedostanou hlášení o spoji, pokud přijede vůz označený jako služební jízda. DPMB proto v rámci vývoje a implementace nového řídícího informačního systému zajistí, aby vůz uměl v budoucnu toto hlášení podat.

Situace řešitelné v budoucnu

Mezi shromážděnými podněty je řada takových, které není možné realizovat neprodleně. Dopravní podnik města Brna se však zavázal k jejich řešení v budoucí letech nebo vyvolání jednání s dalšími subjekty. „Příkladem může být potřeba standardizace podoby zastávek MHD. Vzhledem k mnoha různým variantám se na nich nevidomí velmi špatně orientují. Jsme proto připraveni oslovit správce zastávek MHD k diskusi o standardizaci podoby zastávek,“ dodal Havránek.

Podcast Šalina do ucha k tomuto tématu si poslechněte zde.

Kompletní výzkumná zpráva zde.

Databáze bariérových situací zde.

Databáze variantních řešení zde.

Překlad do českého znakového jazyka: zde.

 

Zdroj: DPMB

Vybrané experimenty pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS míří do ESA

Ministerstvo dopravy vybralo ve spolupráci s dalšími resorty 14 experimentů, které bude na ISS obsluhovat český astronaut Aleš Svoboda. Jde o pestrou škálu témat od fyziologie až ­po demonstrátory nových technologií a zahrnuty jsou i aktivity pro širší veřejnost. Experimenty se sice většinou týkají základního výzkumu, ale následně přinesou benefity pro kosmické i pozemní využití. Některé by se na Mezinárodní kosmickou stanici ISS měly dostat ještě před začátkem mise českého astronauta Aleše Svobody koncem roku 2027, další poletí přímo s ním.

Seznam doporučených experimentů spolu s řadou doplňujících podmínek zašle Ministerstvo dopravy do Evropské kosmické agentury (ESA) ještě tento týden. ESA pak podle českých instrukcí povede jednání s předkladateli projektů s cílem uzavřít kontrakty na jejich realizaci do začátku léta. „Na výrobě experimentů je potřeba začít pracovat co nejdříve, aby první z přístrojů byly připraveny k vynesení na Mezinárodní kosmickou stanici ISS již v roce 2027. Měly by být připraveny ještě před misí českého astronauta Aleše Svobody, kterou očekáváme na přelomu let 2027 a 2028,“ říká k tomu ministr dopravy Martin Kupka.

O příležitost k provádění vědeckého výzkumu, demonstraci technologií a vzdělávacích aktivit na palubě ISS byl velký zájem. Při loňské sondáži zájmu o tento typ projektů se sešlo na 70 idejí. To je více než při výzvě k podávání projektů v sousedním třikrát lidnatějším Polsku, které do vesmíru vyšle svého astronauta na konci května.

I díky zpětné vazbě na tyto různorodé návrhy bylo v druhém kole dále rozpracováno a do tendru předloženo 25 vesměs velmi kvalitních projektových žádostí. Nejprve je hodnotili experti ESA a vydali ke každému technické stanovisko a sadu doporučení. S tím pak pracovali členové českého výboru, který na české straně řídí realizaci programu „Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou ESA poskytne aktivitám týkajícím se vesmíru v ČR“, vybírali vyváženou sadu experimentů, který zohledňuje specifika ISS, dostupnou testovací infrastrukturu, povolenou hmotnost a objem, efektivitu času astronauta apod.

Nejlépe hodnocený byl dosimetr ve formě náramkových hodinek, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti astronautů přesným monitorováním expozice ionizujícímu záření, což přispívá cennými daty pro budoucí úsilí o průzkum vesmíru. Experiment tak dláždí cestu k Marsu, při které je radiace naším největším nepřítelem a největším nevyřešeným problémem. Hned několik experimentů má ambice zdokonalit systémy podpory života budoucích kosmických lodí a další zkoumají vliv kosmického prostředí, zejména mikrogravitace, laicky stavu beztíže, a radiace na lidské tělo,“ říká Václav Kobera, předseda výboru a koordinátor národního projektu Česká cesta do vesmíru. Další experimenty přispějí k výzkumu rakoviny, plodnosti nebo odolnosti potravin vůči klimatické změně.

Čistě fyzikální a inženýrské experimenty jsou pro obsluhu astronauta typicky méně vhodné, což se projevilo i při tomto výběru. Jejich realizace byla jak ESA, tak Výborem doporučena prostřednictvím externí platformy Bartolomeo, pro kterou se plánuje na přelomu roku specifická výzva ESA právě pro tento typ projektů. Tím se tyto experimenty paradoxně mohou na ISS dostat dokonce dříve než s Alešem Svobodou,“ říká manažer programu Ondřej Rohlík.

Výbor také doporučil návrh realizovat sadu edukativních aktivit, během kterých Aleš Svoboda seznámí veřejnosti s různými fenomény, které na Zemi nejsou představitelné.

V následujících dnech zašle Ministerstvo dopravy do ESA seznam doporučených experimentů spolu s instrukcemi, co je potřeba změnit – ověřit, dořešit, zmenšit, zjednodušit a v některý případech zcela vypustit – typicky z důvodu omezených kapacit laboratorního vybavení na ISS, kde některé přístroje jsou rezervovány i na pět let dopředu, tedy až do konce životnosti stanice, případně kvůli celkové váze či objemu. Na misi Aleše Svobody je třeba vše vměstnat do cca 50 litrů objemu a 15 kilogramu váhy. Je tedy pravděpodobné, že doporučené projekty nebudou realizované přesně tak, jak byly navržené, a že u řady z nich dojde během příprav s ESA k zásadním změnám. Vyžadují to totiž různá fyzikální, technická, provozní či bezpečnostní omezení.

Zajímavostí je, že hned několik návrhů je připraveno využívat laboratorní vybavení, které na ISS firmy dopravily jako komerční vybavení, např. německý inkubátor Yuri Science Taxi nebo belgický plug-and-play systém International Commercial Experiment Cubes (ICE Cubes).

Výbor doporučil ESA vyjednávat o konkrétní podobě kontraktu s předkladateli těchto experimentů (řazeno abecedně):

  • AstroDesmus, který otestuje extremofilní mikrořasu na její odolnost vůči chloristanům a schopnost akumulovat těžké kovy,
  • AstroMoWe, který bude monitorovat a analyzovat pohyb i svalové aktivity astronautů,
  • CANCER, který se zaměří na studium chování imunitního systému a reaktivaci virů,
  • CARE, který bude zkoumat krátkodobé účinky mikrogravitace na růst, produkci metabolitů a genovou expresi mikrořas,
  • CONREX, který bude na ISS testovat magnetické nano a mikroroboty,
  • CryoAlgae, který bude zkoumat vliv vesmírných podmínek na produkci kyslíku, růst, metabolomický profil a morfologii dvou kmenů extremofilních mikrořas z kryosférických stanovišť a zároveň zkoumat zvýšení akumulace lipidů,
  • CZPAD, který bude speciálně upraveným dozimetrem měřit dávku záření od neutronů zpomalených vodou v těle astronauta,
  • EDOUTA, což je ucelený soubor aktivit pro studenty, učitele a veřejnost, včetně vzdělávacích materiálů, živých interakcí s astronautem a kreativních projektů,
  • ICARUS ARMOR Next Gen, který vytvoří personalizovaný model digitálního dvojčete pro předpovídání kognitivního výkonu astronautů při kumulativním stresu,
  • ISS T-shirt, který bude sledovat úrovně stresu za použití nové termodynamické metriky,
  • METRO, který bude zkoumat řízení přenosu plynů v mikrogravitaci pro efektivní dlouhodobý provoz vesmírných fotobioreaktorů,
  • PROTOCELL, který otestuje schopnost tvorby a funkce protobuněk pomocí kapalných kapiček,
  • PUMR-B, který bude zkoumat vliv mikrogravitace na vývoj jarního ječmene a jeho adaptaci na suché a horké prostředí,
  • ZOE, který otestuje, zda se během embryonálního vývoje v podmínkách mikrogravitace a kosmického záření vytvoří plodný jedinec.

 

Považujeme za důležité vést mladé lidi k vědě a studiu technických oborů. Národní projekt Česká cesta do vesmíru si kromě posílení a modernizace národního hospodářství prostřednictvím kosmických aktivit klade také za cíl vyslat českého astronauta do vesmíru a motivovat mladé lidi ke studiu technických oborů. Výběr experimentů je další významný krok po výběru mladých ambasadorů českého kosmického programu. Tito mladí lidé v mnoha ohledech podstupují podobný výcvik jako Aleš Svoboda, český člen záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), a podnikli např. 30. 3. 2025 společný parabolický let.

Zdroj: MDCR

Světová námořní rada vyzývá ke konstruktivním řešením v návaznosti na oznámení USTR o přístavních poplatcích

Světová námořní rada (WSC) vyjádřila vážné obavy ohledně režimu přístavních poplatků, který oznámil obchodní zmocněnec USA (USTR), a varovala, že tato opatření mohou podkopat americký obchod, poškodit americké výrobce a oslabit úsilí o posílení národního námořního průmyslu.

„Oživení amerického námořního sektoru je důležitým a široce sdíleným cílem – cílem, který vyžaduje dlouhodobou legislativní a průmyslovou strategii. Uvítali jsme vizi nastíněnou v prezidentově nařízení, které navrhuje cílené iniciativy k posílení amerického loďařství, přístavů a odolnosti dodavatelského řetězce. Bohužel režim poplatků oznámený USTR je krokem špatným směrem, protože zvýší ceny pro spotřebitele, oslabí americký obchod a jen málo přispěje k oživení amerického námořního průmyslu,“ uvedl Joe Kramek, prezident a generální ředitel Světové rady námořní dopravy.

Obavy z poplatkového režimu USTR

Světová námořní rada nastínila několik klíčových obav:
– Retroaktivní přístavní poplatky: Uplatňování poplatků na plavidla, která jsou již na vodě, nepředstavuje žádnou podporu pro stavbu lodí v USA a naopak hrozí, že poškodí americké vývozce – zejména zemědělce – v době, kdy celosvětový obchod čelí značnému tlaku. Tyto zpětné sankce narušují dlouhodobé investiční plánování a zavádějí nové náklady a nepředvídatelnost pro americké podniky a spotřebitele.
– Poplatky vypočítané na základě čisté prostornosti (NT): Strukturování poplatků na základě velikosti lodí – čisté prostornosti (NT) – neúměrně penalizuje větší, efektivnější plavidla, která dodávají důležité zboží, včetně komponentů používaných v amerických výrobních linkách. Téměř polovina veškerého dovozu liniové lodní dopravy do USA se používá přímo v domácích výrobních procesech. Zvýšení nákladů na tyto zásilky se projeví v celém dodavatelském řetězci a zvýší výrobní náklady amerických podniků a v konečném důsledku i spotřebitelů. To bude rovněž znamenat postih pro americké přístavy, které vynaložily značné investice na rozšíření své kapacity, aby mohly přilákat a odbavit největší kontejnerové lodě sloužící obchodu.
– Poplatky pro automobilové dopravce: Kromě toho opatření USTR z tohoto týdne zahrnovala nový a dříve neoznámený poplatek založený na kapacitě ekvivalentní jednotce vozu (CEU) pro téměř všechny automobilové dopravce na světě. Toto svévolné opatření, zaměřené na všechny lodě postavené v zahraničí, dále zpomalí hospodářský růst USA a zvýší ceny automobilů pro americké spotřebitele, přičemž jen málo přispěje k podpoře amerických námořních investic.
– Právní a strategické obavy: MS rovněž upozornil na závažné právní problémy a poznamenal, že navrhované poplatky zřejmě přesahují pravomoci udělené obchodním právem USA.
Světové námořní sdružení vyzývá administrativu, aby toto kontraproduktivní opatření, které hrozí poškozením amerických spotřebitelů, výrobců a zemědělců, aniž by přineslo smysluplný pokrok v oživení amerického námořního průmyslu, znovu zvážila.

Výzva ke konstruktivním řešením

Světová námořní rada znovu potvrdila svůj závazek spolupracovat s administrativou a zúčastněnými stranami z odvětví na řešeních, která mohou skutečně posílit námořní odvětví USA. Konstruktivní cesty – jako jsou cílené investiční pobídky, zlepšení infrastruktury a zefektivnění regulačních procesů – mohou přinést trvalé výhody, aniž by narušily americký obchod nebo zvýšily náklady amerických výrobců a spotřebitelů.

Je rovněž důležité si uvědomit, že americký lodní průmysl již čelí značným omezením, včetně nevyřízených vojenských objednávek a přetrvávajícího nedostatku pracovních sil. Podobně nedostatek vyškolených a certifikovaných amerických námořníků omezuje možnosti rozšíření lodní dopravy pod americkou vlajkou, a to i v případě, že by se zlepšilo regulační prostředí.

Členové WSC jsou hrdí na to, že jsou nedílnou součástí americké ekonomiky a námořní komunity. Liniová lodní doprava zajišťuje 65 % amerického námořního obchodu, přispívá k americké ekonomice více než 2 biliony dolarů ročně a podporuje 6,4 milionu amerických pracovních míst, jejichž mzdy dosahují více než 420 miliard dolarů. Členové WSC rovněž představují 75 % plavidel zařazených do amerického programu námořní bezpečnosti a přinášejí do amerického námořního sektoru významné zkušenosti a odborné znalosti v oblasti stavby lodí.

„Světová námořní rada je i nadále plně odhodlána podporovat úsilí USA o oživení amerického námořního průmyslu,“ uzavřel Kramek. „Naléhavě vyzýváme tvůrce politik, aby prosazovali strategie, které podporují růst, posilují odolnost dodavatelského řetězce a vyhýbají se krokům, které by mohly poškodit americké vývozce, výrobce a spotřebitele v době, kdy je globální obchod již pod tlakem.“

Zdroj: World Shipping Council

RailFreight Summit 2025: Migrace celého vozidlového parku na DAC je nereálná, ale některé společnosti by z ní mohly mít prospěch

Během konference RailFreight Summit 2025, která se konala 8. a 9. dubna v polském Gdaňsku, bylo jedním z diskutovaných témat i digitální samočinné spřáhlo (DAC). Na pódiu vystoupil Michał Litwin, člen představenstva Evropské asociace železniční nákladní dopravy a ředitel sdružení železničních dopravců ZNPK, společně s ambasadorem společného podniku European Rail (ERJU) pro DAC Liborem Lochmanem. Hovořili o výhodách a nevýhodách této kontroverzní technologie.

Ústředním bodem diskuse o DAC byla nechvalně proslulá otázka jeho ekonomické výhodnosti. Litwin, stejně jako někteří účastníci z publika, vyjádřili známé obavy ohledně nákladů. Rozpočtáři ze společnosti Ernst & Young odhadovali, že zavedení DAC bude stát přibližně 12 až 13 miliard eur, Litwin však poukázal na jiné odhady, podle nichž mohou výdaje dosáhnout 20 až 30 miliard eur.

V každém případě nemůže sektor nákladní železniční dopravy, které se potýká s problémy, nést mnohamiliardovou zátěž, neboť by jej to ještě více potopilo do hlubin nekonkurenceschopnosti. Podle Lochmana je však plošné zavedení DAC v každém případě nereálné. „K tomu se pravděpodobně nikdy nedostaneme, mít tak vysoké náklady by byla ekonomická sebevražda,“ říká.

Přesto se velvyslanec pro DAC domnívá, že se najdou společnosti, které mohou z DAC nějakým způsobem profitovat. „Bez dobrého obchodního zdůvodnění DAC ve firmě je jeho zavedení naprostý ekonomický nesmysl. To však neznamená, že neexistují společnosti, které by z něho měly prospěch. Některé ano, některé ne.“

Výhody DAC

V jakých oblastech by tedy mohly železniční nákladní společnosti s DAC vítězit? Za prvé, DAC je krokem k tomu, aby se nákladní vlaky více podobaly vlakům osobní dopravy, pokud jde o zrychlení, zpomalení a brzdnou dráhu, vysvětluje Lochman. To by jim mohlo pomoci získat lepší pozici například při získávání vlakových tras.Jeden z posluchačů poukázal na to, že tato technologie by mohla přispět k určité flexibilitě trhu tím, že by zatraktivnila přepravu jednotlivých vozových zásilek (JVZ). DAC by mohlo snížit náklady v tomto segmentu vzhledem k současné vysoké potřebě posunu. Lochman souhlasil a uvedl, že je jsou to především JVZ, které konkurují úhlavnímu nepříteli železnice, totiž silničnímu sektoru. DAC by mohlo dostat část silničních přeprav na koleje.

Podobný názor na věc vyjádřil i Thorsten Bieker, viceprezident pro logistiku hromadných nákladů a služeb na staveništích ve společnosti BASF a držitel ocenění RailFreight Summit Shipper roku 2025. S DAC by se zvýšila kapacita železnice a bylo by možné jezdit s těžšími vlaky, poznamenal. V tomto směru je to výhoda i pro ucelené vlaky, a to nejen pro JVZ. „O tom, jaké DAC budeme mít, by však měl rozhodnout zákazník.“

Foto: © Lindholmen Science Park

Money, money, money

Navzdory výhodám, které by DAC mohlo přinést, přetrvávají obavy o peníze a hmatatelné přínosy DAC. Podle Litwina kolegové z evropského programu DAC Delivery Programme tvrdí, že veškeré náklady by měla hradit Evropská komise. V opačném případě se nákladní železniční doprava cenově sama vyloučí z trhu. Zároveň by měl zůstat dostatek prostředků na další zlepšování, jako je ERTMS a vlaky o délce 740 metrů. Ty budou mít podle Litwina a některých hlasů z publika pro odvětví větší přínosy než DAC.

Lochman se na financování dívá i mimo eurounijní zdroje: nemělo by se zavrhovat vnitrostátní a regionální veřejné financování. Zároveň však říká: bez řádné infrastruktury nebude DAC nikomu příliš prospěšné. Jinými slovy, peníze budou muset jít nejprve na základní věci, teprve pak lze udělat další krok.

Zdroj: ŽESNAD

Měnový fond zhoršil odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,6 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy MMF počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.

České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené dvacetiprocentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.

Ve srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny (V4) letos Česká republika podle nejnovějšího výhledu MMF poroste rychleji než ekonomiky Maďarska a Slovenska. V případě Slovenska počítá měnový fond s růstem o 1,3 procenta, u Maďarska pak o 1,4 procenta. Polská ekonomika ale podle prognózy fondu vykáže růst o 3,2 procenta. V příštím roce bude Česko zaostávat i za Maďarskem, kde tempo růstu podle fondu zrychlí na 2,6 procenta, v Polsku naopak růst zpomalí na 3,1 procenta. Slovenská ekonomika vzroste o 1,7 procenta, očekává MMF.

Měnový fond rovněž předpověděl, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v letošním roce zrychlí na 2,5 procenta z loňských 2,4 procenta. Na příští rok pak fond počítá s poklesem inflace na dvě procenta, což je cílová úroveň České národní banky (ČNB).

Míra nezaměstnanosti se v České republice podle fondu v letošním roce sníží na 2,5 procenta z loňských 2,8 procenta. Příští rok bude pokles pokračovat, nezaměstnanost se tak podle MMF dostane na 2,4 procenta.

MMF zhoršil letošní výhled růstu globální ekonomiky na 2,8 procenta

Washington 22. dubna (ČTK) – Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta, příští rok o tři procenta. Oznámil to dnes v jarním výhledu světové ekonomiky. V lednové prognóze měnový fond očekával, že růst letos i příští rok dosáhne 3,3 procenta.

Výrazný dopad na globální hospodářskou aktivitu budou mít eskalace obchodního napětí a velmi vysoká míra politické nejistoty, uvedl fond. Růst v letošním roce tak bude výrazně pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.

MMF uvedl, že po letech otřesů zůstal globální růst loni stabilní, ale nevýrazný. Podobný vývoj se očekával i letos, ale situace se změnila, když Spojené státy oznámily nová cla, na která reagují obchodní partneři vlastními protiopatřeními. Od 2. dubna pak USA zavedly téměř plošné clo, a celní sazby se tak dostaly na nejvyšší úroveň téměř za 100 let. Tento krok představuje výrazný negativní šok pro růst a zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje, poznamenal MMF.

Globální míra inflace letos podle fondu zvolní na 4,3 procenta a v příštím roce na 3,6 procenta. V obou případech je údaj o 0,1 procentního bodu vyšší, než MMF předpokládal v lednu. Prognózy pro vyspělé ekonomiky jsou výrazně vyšší, zatímco u rozvojových trhů se očekávání mírně snížila.

Tempo růstu Spojených států v letošním roce zpomalí na 1,8 procenta z loňských 2,8 procenta. Letošní výhled je o 0,9 procentního bodu nižší, než MMF čekal v lednu. Důvodem je vyšší politická nejistota, obchodní napětí a pomalejší růst poptávky.

Ekonomika eurozóny pak letos vykáže růst o 0,8 procenta, což bude o 0,2 procentního bodu méně, nižší než lednový odhad. Loni ekonomika eurozóny stoupla o 0,9 procenta. Růst německé ekonomiky bude letos patrně nulový, loni německá ekonomika o 0,2 procenta klesla.

Růst čínské ekonomiky letos podle MMF zpomalí na čtyři procenta z loňských pěti procent. Fond očekává výrazné zpomalení také ruské ekonomiky, kde počítá s růstem o 1,5 procenta. Loni tam růst činil 4,1 procenta.

MMF varoval, že v jeho výhledu převažují rizika výraznějšího poklesu. Eskalace obchodní války a nejistota v oblasti obchodní politiky mohou dál zpomalit růst. Zhoršující se podmínky mohou vést k výkyvům na trzích, znehodnocení měn a odlivu kapitálu, zejména v zadlužených zemích. Dlouhodobě růst brzdí demografické změny, slabší příliv pracovní síly ze zahraničí a omezený prostor pro vládní zásahy. Nízkopříjmové státy navíc čelí poklesu rozvojové pomoci. Naopak uvolnění napětí kolem cel a nové dohody by mohly globální růst podpořit.

Pro další vývoj bude podle MMF důležitá jasná strategie a mezinárodní spolupráce. Země by měly usilovat o stabilní obchodní prostředí, řešit zadlužení a společné úkoly, ale zároveň posilovat vnitřní stabilitu prostřednictvím reforem a vyvážené hospodářské politiky. Důležitou roli hrají také centrální banky, které musejí pečlivě ladit měnovou politiku, udržovat cenovou a finanční stabilitu a zvládat výkyvy směnných kurzů.

Důležitá je podle MMF také obnova fiskálního prostoru, snižování veřejného dluhu a strukturální reformy. Vliv na výhled mají také stárnutí populace a změny v migrační politice, které výrazně dopadají na rozvíjející se ekonomiky.

Zdroj: ČTK

Škoda Auto začala do dieselů z výroby tankovat syntetickou naftu

Škoda Auto začala používat jako prvotní náplň do dieselových modelů sjíždějících z výrobní linky hydrogenizovaný rostlinný olej (HVO), tedy syntetickou naftu. Používá ji i pro tankování nákladních aut zajišťujících logistiku v rámci automobilky. Na rozdíl od bionafty, tvořené složkami ze zemědělských plodin, pochází z odpadních zdrojů. HVO se vyrábí z odpadních tuků a olejů s využitím chemického procesu hydrogenace. Nepochází z ropy. Syntetickou naftu automobilce dodává státní podnik Čepro. Škoda to uvedla v tiskové zprávě.

Používání syntetických paliv v EU prosazuje český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jako alternativu k úplnému zákazu spalovacích motorů, který je plánovaný na rok 2035. Vzhledem k pomalejšímu nástupu elektromobility prosazuje část evropských zemí, včetně Česka, revizi tohoto plánu již v letošním roce. Cena HVO je zhruba o pětinu vyšší než u běžné nafty, která nyní stojí zhruba 33,20 Kč za litr.

„Jako první značka koncernu Volkswagen, která toto inovativní řešení zavedla, využíváme HVO nejen v našich osobních vozech, ale také pro tankování nákladních vozidel, která zajišťují interní logistiku v českých závodech společnosti. Jen od srpna do prosince 2024 spotřebovala tato interní vozidla přibližně 46.000 litrů paliva HVO – což odpovídá roční úspoře přibližně 300 tun oxidu uhličitého,“ uvedl člen představenstva společnosti pro oblast nákupu Karsten Schnake.

Palivo HVO je biopalivo pokročilé generace a je klasifikované jako syntetická náhrada nafty. Vyrábí se chemickým procesem hydrogenace většinou z odpadních olejů, včetně použitých kuchyňských olejů, rostlinných a živočišných tuků. Zásadně se tím liší od bionafty, protože k výrobě HVO se nepoužívají zemědělské plodiny.

Nafta HVO je čirá a oproti fosilní naftě má vysoké cetanové číslo (70 oproti 51). To zlepšuje účinnost spalování a pomáhá snižovat emise škodlivin, zejména pevných částic. HVO palivo rovněž neobsahuje síru, aromatické uhlovodíky ani uhlovodíky s vysokým bodem varu. Díky tomu snižuje emise škodlivých látek a vede k méně častým regeneracím filtru pevných částic (DPF). U starších vznětových motorů může palivo HVO také přispět k tiššímu a plynulejšímu chodu. Palivo lze libovolně míchat i s klasickou naftou.

Pro provoz na syntetické palivo HVO jsou schválené všechny vozy Škoda se vznětovým motorem od modelového roku 2022, tedy vyrobené od 25. týdne roku 2021. Schválení pro provoz na HVO palivo značí symbol XTL na krytu uzávěru palivové nádrže, u starších vozidel lze kompatibilitu ověřit u autorizovaných prodejců Škoda. Palivo HVO nebo nafta s jeho příměsí jsou již běžně dostupné na všech evropských trzích.

Zdroj: ČTK

Wolt spustil program na podporu leasingu elektrických vozidel pro kurýry

Kurýrní společnost Wolt spustila v Česku program podpory pořízení elektrických vozidel pro kurýry na leasing. Program Better Cities Fund poskytne 2,5 milionu korun na zpřístupnění leasingu elektrických vozidel, které bude možné využít v městském provozu nejen na silnicích, ale v některých případech i na cyklostezkách. Vedle toho budou kurýři tři měsíce testovat 20 elektrických vozítek nabízených prostřednictvím platformy E-Mobility Rentals. Uvedli to zástupci Woltu na tiskové konferenci v Praze.

Součástí programu podpory jsou technologická řešení, která zajišťuje společnost Treshpoint. Testované elektrická vozítko VOK S má nosnost 120 kilogramů, objem nákladového prostoru je 420 litrů a dojezd při použití dvou baterií až 100 kilometrů. Vozítko se nabije z běžné zásuvky do šesti hodin. Tento model je mimo jiné vybaven GPS.

Dalším využívaným vozidlem je model SmartVélo No.3. Ten nabízí nákladový prostor o objemu 250 litrů a nosnost až 85 kilogramů. Díky vyměnitelné AES baterii s životností až 2500 nabíjecích cyklů má vozítko dojezd až 150 kilometrů, což odpovídá celodennímu provozu. SmartVélo může i na cyklostezky.

„Přibližně 80 procent našeho environmentálního dopadu pochází z doručování. Česká republika patří mezi země s nejvyššími emisemi v síti Wolt – 72 procent objednávek je tady doručováno autem. Proto investujeme do řešení, která pomůžou kurýrům přejít na bezemisní dopravu, a zároveň tím přispíváme ke kvalitě městského života,“ uvedl Jakub Moťovský, ředitel strategie a inovací pro kurýry Woltu ve střední Evropě.

Vedle podpory elektrických vozidel Wolt spustil program doručování prostřednictvím kurýrů chodců, kteří se budou pohybovat například v historickém centru pěšky.

Program Better Cities Fund vznikl ve spolupráci s EIT Urban Mobility a navazuje na úspěchy z jiných evropských zemí, kde došlo ke snížení emisí o 75 procent na doručení. Podobný efekt očekává Wolt i v Praze, kde zatím alternativní pohony tvoří jen malý podíl vozového parku.

„Naší ambicí je zpřístupnit technologie, které kurýrům pomohou zvládat každodenní provoz efektivněji a městům přitom uleví od zbytečné zátěže. Elektrokola jako VOK S nebo SmartVélo No.3 ukazují, že udržitelnost a praktičnost se mohou skvěle doplňovat,“ řekl spoluzakladatel společnosti Treshpoint Justin Ihnken.

Technologický start-up Wolt vznikl v roce 2014 ve Finsku. Nyní působí ve 27 zemích. Na český trh Wolt vstoupil v roce 2018, nyní jeho kurýři rozváží ve 44 českých městech. Jeho konkurentem je například služba Bolt nebo Foodora.

Zdroj: ČTK

Kdo nevidí, nezabrzdí: Noční nehody s chodci mívají tragické následky

Noční nehody s chodci patří k nejtragičtějším událostem na českých silnicích. Podle dat Portálu nehod se téměř čtvrtina všech nehod s chodci odehrává po setmění. Nejrizikovější jsou nehody mimo obce, kde hraje roli nejen špatná viditelnost, ale i vyšší rychlost vozidel. Mladí lidé ve věku 18–24 let patří k nejčastějším obětem těchto tragédií, zejména při návratech z večírků nebo diskoték.

Po setmění se zhoršují podmínky pro vnímání okolí. I při zapnutých potkávacích světlech má řidič omezený rozhled — osvětlená oblast před vozidlem je kratší, než je potřebná brzdná dráha při vyšších rychlostech. Chodci v tmavém oblečení bez reflexních prvků se stávají téměř neviditelnými, což výrazně zkracuje dobu, během níž na ně řidič může zareagovat. Například osoba v tmavém oděvu je pro řidiče na silnici viditelná ze vzdálenosti přibližně 20 metrů, zatímco při použití reflexních prvků se tato vzdálenost prodlužuje až na 200 metrů.

Počet nehod klesá, ale tragické důsledky zůstávají

Noční nehody s chodci proto představují vážný rizikový problém na českých silnicích. Podle analýzy Portálu nehod se v letech 2010 až 2024 stalo 54 057 nehod s chodci, z toho více než čtvrtina se odehrála v noci. V průběhu posledních let obecně počet chodců, kteří se stali účastníky nehody ve tmě, klesl. „Zatímco na začátku sledovaného období se ročně evidovalo kolem 1 100 takových případů, v posledních třech letech se tento počet ustálil na hodnotě přibližně 800 chodců ročně. Tento pozitivní trend ovšem nemění fakt, že následky těchto nehod jsou často vážné. Podle našeho zjištění přes 90 % chodců, kteří se stali účastníky nehody po setmění, utrpělo nějaké zranění. Nejčastěji šlo o lehká zranění (66,32 % případů), vážná zranění tvořila 16,57 % a v 6,31 % případů skončila nehoda tragicky,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

„Analýza Portálu nehod jednoznačně ukazuje, že nejvíce nehod s chodci po setmění se odehrává v zimních měsících, přičemž nejkritičtějším obdobím je prosinec. V tomto měsíci došlo v letech 2010 až 2024 k 2 818 nehodám s chodci ve tmě, což je více než sedminásobek počtu nehod zaznamenaných v letních měsících, například v červnu (391 případů),“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

 

Chodci mohou pro svou bezpečnost udělat více

Mnoho chodců však bohužel stále podceňuje význam reflexních prvků, přestože jejich nošení je mimo obec na neosvětlených úsecích povinné. Tmavé oblečení, zejména v kombinaci s kapucí nebo deštníkem, který omezuje periferní vidění, ještě více zvyšuje riziko střetu.

Jednou z nejdůležitějších povinností chodců je proto nošení reflexních prvků při pohybu mimo obec za snížené viditelnosti. Tuto povinnost ukládá zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.) a její porušení může být nejen pokutováno, ale především může vážně ohrozit bezpečnost samotného chodce.

Jejich nošení je povinné, pokud se chodec pohybuje po krajnici nebo po okraji vozovky mimo obec v situaci, kdy je špatná viditelnost (tma, mlha, hustý déšť atd.). Umístěny by měly být na končetinách nebo částech těla, které se při chůzi pohybují, což zvyšuje jejich účinnost. Ideální je kombinace náramků, vest nebo pásků, které odrážejí světlo vozidel.

Reflexní prvky se ukázaly jako účinné řešení – řidič je totiž dokáže spatřit až na vzdálenost 200 metrů, což mu poskytuje dostatek času na bezpečnou reakci i při vyšší rychlosti. Naopak chodec v tmavém oblečení je za stejných podmínek viditelný pouhých 18 metrů před vozidlem, což při rychlosti 70 km/h znamená necelou sekundu na vyhnutí se kolizi. Tato extrémně krátká doba na reakci výrazně zvyšuje riziko tragických následků.

Negativní roli na straně chodců často hrají i mobilní telefony či sluchátka a s nimi spojené nevěnování pozornosti silničnímu provozu. Chodci se totiž až příliš často spoléhají na to, že je řidiči včas zaregistrují, a přecházejí vozovku bez dostatečné kontroly okolí.

Chodci mají rezervy i ve správném chování na vozovce. Ti, kteří se pohybují po pravé straně vozovky (tedy ve směru jízdy), dávají řidičům jen minimální šanci je spatřit včas. Naopak chůze po levé krajnici, kdy chodec vidí přijíždějící vozidla čelně, mu umožňuje včas zareagovat, například úhybem ke kraji. Stejně tak přecházení mimo přechod pro chodce nebo vběhnutí do vozovky z neosvětlených míst patří k častým příčinám nehod.

 

Nehody mimo obec bývají častěji fatální

Noční nehody s chodci se odehrávají jak na místních komunikacích ve městech a obcích, tak na silnicích mimo obce, přičemž obě situace mají svá specifika a odlišná rizika. „Nejvíce nehod s chodci, a tedy i po setmění, se stává na místních komunikacích, kde se nehody po setmění podílejí 23 %. Nicméně podíl nehod ve tmě na celkových nehodách je překvapivě nejvyšší na dálnicích (48,11 %). Zde je však absolutní počet nehod s chodci malý – v letech 2010 až 2024 zde došlo k 264 nehodám s chodci. Vysoký podíl nočních nehod s chodci je i na silnicích první třídy (38,7 %). Na silnicích druhé a třetí třídy je tento podíl shodně kolem 30 %,“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Nehody v obci mívají méně vážné následky především díky nižším rychlostem vozidel. Nicméně i zde může kolize skončit vážným zraněním, zvláště pokud chodec vběhne do vozovky nečekaně. Chodci totiž někdy přebíhají vozovku na nepřehledných místech a spoléhají se na nižší rychlost projíždějících vozidel. Řidič však nemusí mít dostatek času zareagovat. Navíc v husté zástavbě nebo podél silnic často brání řidičům ve výhledu zaparkovaná auta, což může vést k přehlédnutí chodce.

Mimo obce jsou nehody s chodci mnohem rizikovější a tragické následky jsou zde častější. Důvodem je především vyšší rychlost vozidel a výrazně horší viditelnost na neosvětlených úsecích. Při povolené rychlosti 90 km/h činí brzdná dráha osobního vozu při ideálních podmínkách zhruba 40 metrů, zatímco při mokré nebo zledovatělé vozovce se může prodloužit až na dvojnásobek. Pokud řidič spatří chodce na poslední chvíli, prakticky nemá šanci zastavit.

 

Nejohroženější jsou mladí lidé při návratu z party

Samostatnou kapitolou v nehodách chodců na silnicích mimo obce jsou noční návraty z restaurací, diskoték nebo oslav. Ty jsou obzvláště rizikové – pokud je to možné, je bezpečnější využít taxi nebo veřejnou dopravu. Kombinace alkoholu, špatného odhadu situace a nepozornosti chodců často vede k fatálním následkům.

„V tomto světle nepřekvapí, že nejvíce nehod s chodci ve tmě se stává v pátek (2 501 případů). Při pohledu na podíl nočních nehod na celkových nehodách s chodci je však nejrizikovější sobota (41,5 % nehod s chodci v sobotu se stalo po setmění) a neděle (40,08 %),“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Věková analýza potvrdila rizikový faktor návratů z diskoték a party: nejčastějšími oběťmi nočních nehod s chodci jsou lidé ve věku 18–24 let. Těchto mladých chodců bylo evidováno 1 823. V přepočtu na podíl nočních nehod na celkových nehodách s chodci je ovšem tato věková kategorie až druhá (38,81 %), předčili je chodci ve věku 25–31 let s podílem 41,88 %.

Společná odpovědnost

Prevence nočních nehod s chodci spočívá především v odpovědném přístupu obou stran. Chodci by měli být maximálně viditelní a řidiči zase obezřetní, zejména v oblastech s vyšším výskytem chodců. Vzájemná ohleduplnost, dodržování pravidel a důsledné používání bezpečnostních prvků jsou klíčem ke snížení počtu tragických nehod na českých silnicích.

 

Vývoj počtu nehod s chodci po setmění

Rok Celkem počet nehod s chodci Počet nehod s chodci po setmění Podíl nehod po setmění na celkových nehodách s chodci
2010 3863 1102 28,53 %
2011 3789 1071 28,27 %
2012 3966 1162 29,30 %
2013 3812 1117 29,30 %
2014 3923 1149 29,29 %
2015 3905 1087 27,84 %
2016 3901 1075 27,56 %
2017 3775 1007 26,68 %
2018 3927 1018 25,92 %
2019 3692 945 25,60 %
2020 2741 665 24,26 %
2021 2859 650 22,74 %
2022 3320 753 22,68 %
2023 3291 805 24,46 %
2024 3293 779 23,66 %
Celkem 54057 14385 26,61 %

 

Zdroj: Portál nehod

Nejlevnějším pohonem je LPG a elektřina. U elektromobility je však výpočet problematický

Tabulka porovnávající náklady na ujetých 100 kilometrů hodnotí jako nejlevnější pohon na LPG, těsně před bateriovými elektrickými vozidly. Vyplývá to z aktualizované verze cenového porovnání fosilních a alternativních paliv vozidel publikované MPO začátkem dubna. Podle odborníků má ale kalkulovaná cena dobíjení značný rozptyl. 100 kilometrů ujetých elektromobilem vás totiž může stát méně než stokorunu, ale také více než tři stovky.

Z porovnávací tabulky MPO vyplývá, že na stech kilometrech zaplatíte za palivo nejvíc v případě vozidla na benzín nebo stlačený zemní plyn (CNG). V obou případech se dostanete přes 200 korun. U naftových motorizací se v závislosti na třídě vozidla pohybujete v rozmezí cca od 140 korun do 200 Kč na 100 ujetých kilometrů. Srovnatelných výsledků dosahuje pohon na zkapalněný ropný plyn (LPG) a elektřinu, a to kolem 120 korun. Údaje vychází z dat uplynulého kalendářního pololetí. Aktuální srovnávací ceny tak odpovídají druhé půli loňského roku.

Zatímco ceny pohonných hmot vychází z celorepublikového průměru dle Českého statistického úřadu, náklady na provoz elektromobilu se počítají dle vyhlášky o cestovních náhradách. „Tato vyhláška se každý rok aktualizuje, aby odrážela změny v ceně nafty, benzínu a elektřiny. Letos stejně jako v roce 2024 stanovila za 1 kilowatthodinu elektřiny průměrnou cenu 7,70 Kč,“ upřesňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně Forvis Mazars.

Odborníci poukazují na fakt, že toto srovnání cen je problematické. „LPG vyniká kromě příznivé ceny rovněž mimořádnou cenovou stabilitou. V roce 2024 se průměrná cena pohybovala v rozmezí od 15,90 Kč/l do 17,79 Kč/l. To je rozptyl ani ne 2 koruny za litr a ceny na čerpačkách se významně neliší, máte tak relativní cenovou jistotu,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG. „Větší kolísání vykazují ceny benzínu a nafty, a to loni v průměru téměř 6 Kč na litru. V případě elektromobility se ale ceny mohou lišit dramaticky a to, co vykazuje ministerstvo, není příliš vypovídající a lze to brát spíše jako spodní cenovou hranici,“ dodává Ivan Indráček.

O ceně za ujetý kilometr podle odborníků rozhoduje celá řada faktorů. Záleží na tom, kde vůz dobíjíte, o jak velké auto se jedná nebo jak rychle a kde jezdíte, tedy zda ve městě nebo na dálnici. Budeme-li předpokládat, že běžný menší elektromobil spotřebuje v průměru 15 kWh na 100 km, tak při domácím nabíjení a ceně 6 Kč/kWh vás 100 ujetých kilometrů vyjde na 90 korun. Takovou částku lze ještě srazit využitím fotovoltaiky nebo dobíjením v nízkém tarifu dříve známém jako noční proud.

Výrazně si ale můžete připlatit na dobíjecích stanicích. „S využitím Energokarty lze dobíjet například v síti stanic PRE za 8 Kč/kWh v případě nabíječek AC, za 11 Kč/kWh u DC nabíječek a při využití ultrarychlého dobíjení UFC za 13 Kč/kWh,“ říká Damir Duraković. „V jiných případech ale může UFC nabíjení vycházet i na 18 Kč/kWh a cena může dále šplhat v případě roamingového dobíjení u partnerských provozovatelů nabíječek, a to klidně na 26 Kč/kWh, ale i víc při nabíjení v zahraničí,“ dodává Damir Duraković.

S uvažovanou spotřebou 15 kWh tak při ceně 20 Kč/kWh najednou vychází 100 ujetých kilometrů na 300 korun. Pokud si přičteme vliv dálničního provozu nebo většího a těžšího elektromobilu, lze předpokládat výrazně vyšší náklady.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Logistický kalendář

EASTLOG

URBIS