[quote]Podle zprávy Eurostatu bylo v roce 2017 poprvé žádajících o azyl pro mezinárodní ochranu v členských státech Evropské unie 650 000. V roce 2016 bylo poprvé žádajících 1 206 500. Počet v roce 2017 je srovnatelný s úrovní zaznamenanou v roce 2014 před vrcholy 2015 a 2016. Syřanů bylo 102400, Iráčanů 47 500 a Afghánců 43 600. Dohromady představují 30 % všech poprvé žádajících ve všech státech EU.[/quote]

3 z 10 požádalo o azyl v Německu

Se 198 300 přihlášenými v roce 2017 bylo první Německo s podílem 31 % všech prvotních žadatelů v členských státech EU. Následovala Itálie (126 600, 20 %), Francie (91 100, 14 %), Řecko (57 000, 9 %), Spojené království (33,300, 5 %) a Španělsko (30 400, 5 %).

S nárůstem nad 5000 žadateli o azyl v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 se zvýšil počet ve Španělsku (+ 96 %, + 14 900) Francii (+ 19 %, + 14 300), v Řecku (14 %, + 7200) a v Itálie (+ 4 %, + 5400).

Největší relativní snížení vykázalo Německo (-73 %), Rakousko (-44 %), Nizozemsko (-17 %) a Spojené království (-15 %).

Nejvyšší počet poprvé žádajících na obyvatele bylo v Řecku, nejmenší na Slovensku

Nejvyšší počet poprvé žádajících 2017 na 1 milion obyvatel mělo Řecko (5 295), Kypr (5 235), Lucembursko (3 931) a Malta (3 502). Nejnižší počty byly na Slovensku (27 žadatelů), Polsko (79), Portugalsko (98), Česká republika (108) a Estonsko (138). V EU celkem to bylo 1 270 poprvé žádajících o azyl na milion obyvatel.

Sýrie, Irák a Afghánistán – hlavní občanství žadatelů o azyl

Sýrie se podílela na celkovém počtu poprvé žádajících o azyl 2017 16 % z celkového počtu žadatelů poprvé. Byl na prvním místě od roku 2013. Z celkového počtu 102 400 Syřanů požádalo o azyl v EU v roce 2017 téměř 50 % v Německu (49,000). Irák se podílel 7 %. Ze 47.500 Iráčanů požádalo v Německu v roce 2017 téměř 50 % (21,900). Z Iráku bylo nevíce žadatelů ve třech členských státech EU. S 43,600 žadatelů poprvé (7 % z EU celkem) v roce 2017 byl Afghánistán počtem třetí. Na Německo připadla vice než třetina (16.400).

Přibližně jeden milion žádostí o azyl podaných do konce roku 2017

 Přijaté žádosti o mezinárodní ochranu byly podány a vnitrostátními orgány jsou na konci referenčního období stále zvažovány. Tato statistika je určena k měření pracovní zátěže vnitrostátních orgánů. Na konci roku 2017 vnitrostátními orgány stále zvažovaly 927 300 žádostí o mezinárodní ochranu v členských státech EU. Na konci roku 2016 byla tato hodnota mírně vyšší (1 094 100). Německo mělo 443,800, 48 % celkového počtu, Itálie 152,400, 16 %, Rakousko 57,700, 6% a Švédsko 51,500, 6 %.

Počet porodů a plodnost v roce 2016. Ženy v EU mají v průměru první dítě ve věku 29 let.

Podle vybraných ukazatelů Eurostatu vydaných 28. března:

• V roce 2016 se v Evropské unii (EU) narodilo 5,148 milionu dětí ve srovnání s 5,103 miliony dětí v roce 2015 (+ 45 000).
• V EU v průměru ženy porodily své první dítě v 29 létech. V členských státech byly v průměru nejmladší v Bulharsku, nejstarší v Itálii.
• Cca 5 % narozených prvních dětí v EU připadlo na ženy mladší 20 let (dospívající matky), a přibližně 3 % na ženy ve věku 40 a více let.
• Z 5,148 milionu narozených dětí v EU téměř jedno z pěti (téměř 930 000) bylo třetí nebo další dítě.

Celková míra plodnosti je nejvyšší ve Francii a Švédsku

V roce 2016 měly největší počet narozených dětí ženy v EU ve Francii1,92, Švédsku 1,85, Irsku 1,81, Dánsku a Spojeném království 1,79); nejméně ve Španělsku a Itálii 1,34, Portugalsku 1,36, na Kypru a na Maltě 1,37, Řecku 1,38 a v Polsku 1,39.

Prvorodičky v roce 2016 nejmladší v Bulharsku, Rumunsku a Lotyšsku, nejstarší v Itálii a Španělsku

Nejnižší průměrný věk při prvním porodu byl v Bulharsku 26,0 let, Rumunsku 26,4, Lotyšsku 26,8, Slovensku 27,0, Polsku 27,2) a Litvě 27,3; nejvyšší věk v Itálii 31,0, Španělsku 30,8, Lucembursku 30,5, Řecku 30,3 a Irsku 30,1.

Přibližně 14 % prvních dětí narozených dospívajícím matkám v Bulharsku a Rumunsku
Podíl matek s věkem do 20 let byl v Rumunsku 14,2 %, Bulharsku 13,6 %, Maďarsku 10,8 %. Slovensku 9,9 %, Litvě 6,3 %, Spojeném království 6,2 % a Lotyšsku 6,1 %. Nejnižší podíly byly ve Slovinsku 1,6 %, Itálii 1,7 %, Nizozemsku 1,8 %, Dánsku a Švédsku 1,9 %, v Lucembursku (2,2 %). V  Itálii byl nejvyšší podíl porodů prvního dítěte u žen ve věku 40 a více let 7,2 %, Španělsku 6,6 %, Lucembursku 4,8 % a Irsku 4,3 %.

Jeden z deseti porodů ve Finsku měl matka, která už měla alespoň tři děti

V EU bylo 81,9 % porodů prvního a druhého dítěte, narození třetího 12,2 % a čtvrtého nebo dalších dětí 5,9 %. Podíl matek se čtvrtým nebo dalším dítětem byl ve Finsku 10,1 %, v Irsku 9,0 %, Spojeném království 8,5 %, Slovensku 8,1 %, Rumunsku 7,7 % a Belgii 7,6 %.

Mladí lidé na trhu práce EU 2016. Polovina nezaměstnaných z nich je připravena na rekvalifikaci

Podle zprávy Eurostatu z 27. března 50 % nezaměstnaných ve věku 20-34 let v EU je připraveno na změnu zaměstnaní, 21 % je připravena přesunout se za prací jen v téže zemi, 21 % je připraveno přesunout se za prací do jiného státu EU, 17 % by bylo připraveno pracovat mimo EU.

Roli hraje úroveň vzdělání. Mladí nezaměstnaní s vysokou úrovní vzdělání jsou více ochotni jít za prací: 23 % je připraveni jít za prací v téže zemi, 16 %  v rámci EU. Mladí nezaměstnaní se středním vzděláním mají podíly 20 % a 11 %, mladí nezaměstnaní s nízkou úrovní vzdělání jen 21 % a 10 %.

Velká většina zaměstnaných osob ve věku 20-34 let v EU by nezměnila své současné zaměstnání (90 %). Podíl těch, kteří by se za stejným zaměstnáním přestěhovali do jiného členského státu EU, je pouze 1 % zaměstnaných, 8 % by za svou současnou prací šlo uvnitř své země. Pracovní mobilita v rámci země se zvyšuje u mladých zaměstnaných s vyšším vzděláním (13 %) ve srovnání se středním vzděláváním (6 %) a s nízkou úrovní vzdělání (4 %). Rozdíly vzdělání však nejsou tak významné pro mladé zaměstnance, kteří se přestěhovali do EU: 2 % lidí s vysokou úrovní vzdělání a 2 % osob s nízkým vzděláním změnilo členský stát z pracovních důvodů oproti 1 % mladých lidí se středním stupněm vzděláním.

Více než dvě třetiny nezaměstnaných ve věku 20-34 let nejsou připraveni na práci na Maltě

(73 %), Nizozemí (69 %) a Kypr (68 %). V sedmnácti členských státech EU není více než polovina mladých nezaměstnaných připraveno k přemístění, aby našli práci.

U zemí s dostatečnou velikostí výběrového souboru lze konstatovat, že nejvyšší podíl mladých nezaměstnaných v EU připravených změnit své bydliště ve stejné zemi, je v Rumunsku a Německu 37 %, České republice a Irsku 35 %. Nejvyšší podíl těch, kteří se chtějí přestěhovat do jiné země EU, je v Estonsku a Chorvatsku (26 %) a Slovinsku (25 %). Připravených k práci EU je nejvíce ve Švédsku 34 %, Španělsku a Finsku 28 % a Francii (27 %).

Ve většině členských států je podíl připravených k přemístění uvnitř země větší než podíl připravených k přesunu do jiného státu EU. V osmi státech má přednost pohyb v rámci EU. Nejvíce v Bulharsku 23 %, k pohybu uvnitř Bulharska 12 %. I na Slovensku je 23 % ochotno jít do jiného státu a 14 % doma.

Nejnižší procento přesídlení za práci v Itálii, nejvyšší v Irsku

V patnácti členských státech EU by 90 % nebo více zaměstnaných mladých lidí ve věku 20-34 let nešlo za prací. Nejvíce v Itálii (98 %), nejméně v Irsku (60 %). 12 % zaměstnaných mladých lidí v Lucembursku, 9 % na Maltě a 7 % v Irsku se přesunulo z jiné země na svou současnou prací. Nejvyšší podíl osob, které by se v zemi pohybovaly za prací, je v Irsku (26 %), ve Francii (16 %), Finsku (14 %) a Švédsku (13 %).

Celkově hodnoceno má Česká republika jako podmínku ekonomického růstu urychleně zpracovat koncepci řízené imigrace a nebude to mít pro minulé postoje nijak snadné!