Vedení
Katedru logistiky vedl od jejího založení až do roku 2010 prof. Ing. Petr Pernica, CSc.; jeho nástupcem se stal doc. JUDr. Ing. Radek Novák, CSc.
Znalost certifikačního prostředí
Znalost certifikačního prostředí Evropské logistické asociace pomohla nasměrovat studium logistiky k požadavkům evropských zaměstnavatelů; to se odrazilo například v nabídce největšího světového poskytovatele logistických služeb s významným postavením v automobilovém průmyslu a supply chain na spolupráci ve formě stáží studentů ve Velké Británii, která velmi úspěšně probíhala po řadu let; utlumena byla až hospodářskou recesí. V tamním náročném prostředí byli studenti katedry logistiky při srovnávání se studenty z jiných evropských i mimoevropských zemí hodnoceni jako nejlepší. V České republice bylo a je možno absolventy studia logistiky na katedře nalézt v manažerských funkcích prakticky ve všech významnějších firmách poskytujících logistické služby i v mnoha průmyslových podnicích a obchodních společnostech; jejich nejčastějšími zaměstnavateli jsou nadnárodní společnosti.
Zahraniční spolupráce
Pedagogickou spolupráci katedra logistiky navázala:
v USA: s The Graduate School and University of the City University of New York, Princeton University – na projektu Market Economy Logistics (vzdělávání podnikových manažerů v logistice, 90. leta)
ve Velké Británii: konkrétně s DHL Automotive, Supply Chain (ve formě již zmíněných pravidelných půlročních stáží a zpracování diplomových prací studentů vedlejší specializace se zaměřením na logistiku, realizované ve Velké Británii u společnosti DHL a jejích klientů, jako Jaguar, Caterpillar, BMW ad., v 90. – 10. letech)
v zemích EU s univerzitami CEMS – v rámci pracovní skupiny pro logistiku (90. leta, tehdy pod předsednictvím Universität zu Köln, Německo), k výuce předmětů mezinárodní logistiky a globálního supply chain managementu pro zahraniční studenty v angličtině (90. leta – dosud)
v Německu: založení a činnost Training and Management Academy – německo-české vzdělávací instituce pro podnikové manažery, kurzy logistiky (odborná garance, výuka, zapojení cca 40 lektorů, 90. leta)
v Rakousku: s Institute of International Research (IIR), GmbH (spolupráce na akcích pro odbornou veřejnost, 90. leta – dosud), dále s Wirtschaftuniversität Wien (spolupráce při výuce logistiky, hostování tamního profesora, 90. leta)
v Německu, Rakousku, Velké Británii a USA: s různými nadnárodními společnostmi, konkrétně s jejich centrálami v těchto zemích a s dceřinými společnostmi v České republice (šlo o spolupráci s managementy ve formě vstupů do výuky a odborných exkurzí, především v rámci vedlejší specializace, zadávání
a odborných konsultací semestrálních a diplomových prací, průběžně)
Vědecko-výzkumnou spolupráci katedra navázala:
v Austrálii, a to v rámci projektu Modelling of Supply Chain Alignment (šlo o spoluřešení projektu, jehož hlavními řešiteli byli UNSW, UoW, 10. leta)
ve Francii: s výzkumnou a poradenskou organizací SBP (s její pobočkou v České republice, k spoluřešení několika projektů k logistickým technologiím a logistickým centrům, s DF ČVUT Praha, pro MD ČR, 90. leta)
v České republice pak šlo o mezinárodní vědecké konference pořádané zahraničními organizátory (Global Logistics Council, USA; Global Logistics Symposium, USA; Economic Commission for Europe, United Nations, Švýcarsko; Wergerwoer-CVO, Nizozemsko; IIR Rakousko ad.) nebo smíšenými institucemi (Česko-belgicko-lucemburskou smíšenou obchodní komorou, Slovensko-českou obchodní komorou ad., 90. leta – dosud).
Uplatnění absolventů
Úspěšnost absolventů na trhu práce, a tím i zájem o studium katedrou vyučované disciplíny, budou do značné míry záviset na předávání prakticky orientovaných kompetencí včetně technologických novinek, v duchu charakterizovaném Jean-Francoise Lyotardem: otázkou nebude, zda předávané znalosti a dovednosti vedou k hlubšímu poznání, ale k čemu slouží, jak dobře se dají prodat a zda jsou dostatečně efektivní. Udržování a prohlubování nezbytného okruhu kompetencí je nutně taktickou prioritou katedry, a to i s ohledem na základní zaměření fakulty, blízké podnikové praxi.
Protipólem studia „taženého praxí“ je studium univerzitního typu, jak je charakterizoval Konrad Paul Liessmann: formující komplexně vyspělé, nezávislé osobnosti, vybavené spíše věděním, tj. schopné zodpovídat hlubší otázky po tom, co existuje a proč to existuje, včetně otázek překračujících hranice disciplíny. Zkušenosti z vyspělých ekonomik ukazují, že většina logistiků, absolventů vysokých škol, se bezproblémově uplatňuje se znalostním
a dovednostním aparátem považovaným za nezbytný pro řešení vyvstalých praktických problémů, avšak do pozic vrcholového managementu, a tudíž ke špičkovým platům, dospívají jen absolventi s univerzitním vzděláním, schopní systémového myšlení v širších souvislostech a pronikání ke kořenům problémů. Připravovat tento typ absolventů pochopitelně mohou jen zralí pedagogové, kteří sami pronikli k filozofickým základům, k teorii a metodologii systémového přístupu, a mají široké znalosti praxe. Bez jejich přítomnosti by budoucí postavení katedry ohrožovalo reálné riziko vědecko-výzkumné mělkosti a tematické bezvýznamnosti a upadnutí do průměrnosti v pedagogické činnosti. Eliminace tohoto rizika je strategickou prioritou katedry, jejíž ambicí je vychovávat i manažery pro vrcholové funkce a odborníky pro uplatnění v poradenské sféře a ve vědě.
Výuka
Při nepočetném personálním obsazení byla katedra schopná pokrýt postupně se rozvíjející výuku logistiky jako fakultně povinného předmětu v rámci studia ekonomiky a managementu v bakalářském studiu, doplněného o řadu volitelných předmětů k souvisejícím problematikám blízkým praxi, výuku vedlejší specializace pro logistiku, mezinárodní přepravu a zasílatelství v navazujícím magisterském studiu, výuku logistického managementu v doktorském stupni a participovat výukou logistických předmětů v angličtině na studijním programu International Management. Zmínit lze ještě podíl členů katedry na výuce exkluzívního programu Honors Academia a na výuce MBA v rámci PIBS. Katedra rovněž působila jako školicí pracoviště doktorandů. Stěžejní postavení ve studiu logistiky, zajišťovaném katedrou, připadlo specializačnímu magisterskému studiu logistiky a mezinárodní přepravy se zasílatelstvím. Po roce 2000 došlo k prolomení hranice tradičních aplikací logistiky, na které se katedra dosud zaměřovala, a to směrem k uplatnění logistiky jako nástroje řízení organizací ve sféře kultury; stalo se tak v rámci navazujícího magisterského studia fakultou nově otevřeného studijního oboru Arts Management. K novým aplikačním možnostem byla vydána původní monografie a katedra vstoupila do širšího výzkumného projektu zaměřeného na sféru kultury.
